Zveřejňujete účetní závěrky včas, vaši obchodní partneři mají jasno v tom, kdo firmu vlastní, a skutečně vás najdou na kamenné adrese. Děláte přesně to, co zákon vyžaduje, a pravděpodobně to považujete za provozní samozřejmost. A přesto soutěžíte na stejném trhu s firmami, které nic z toho nedělají. Je tohle férová hra? Transparentnost se v českém podnikání mnohdy prezentuje jako něco, co musíte splnit, zaškrtnout, odevzdat. Málokdo o ní ale mluví jako o výhodě. Tři vrstvy neprůhlednosti Netransparentnost českých firem má zpravidla tři podoby a každá z nich ukazuje trochu něco jiného. 1. Virtuální sídlo Virtuální sídlo je nejviditelnější. Adresa, na které papírově sídlí desítky nebo stovky firem, ale fyzicky na ní nikoho nenajdete. Samo o sobě je naprosto legální a nepředstavuje problém. Například pro freelancera nebo čerstvě vzniklý startup dává virtuální adresa ekonomický smysl a v oblasti IT nebo poradenství je to poměrně časté. Stává se podezřelým signálem ve chvíli...
V mnoha firmách je kontrola plátcovství DPH standardní součástí procesu schvalování nového dodavatele nebo odběratele ještě před jeho založením do interních CRM nebo ERP systémů. Formálně je tedy splněno. Otázkou je, jestli to stejné platí i během spolupráce. Je pro vás DPH status jen „check“, nebo informace, se kterou v řízení rizika pravidelně a dlouhodobě pracujete? Co ve skutečnosti status plátce DPH znamená Mnohým je jasné, že status plátce DPH je veřejný údaj, který ukazuje, v jakém daňovém režimu firma funguje a nepřímo naznačuje i její velikost. Povinná registrace k DPH vzniká po překročení zákonem stanoveného obratu, tedy v okamžiku, kdy firma při růstu projde danou hranicí. Zároveň ale platí, že se firma může registrovat dobrovolně. Tedy i dříve, než jí to ukládá zákon. Proč by firma něco takového dělala? Typicky z obchodních a strategických důvodů. Pokud firma obchoduje převážně s plátci DPH, stává se pro ně jako neplátce méně atraktivní....