Firmy a jejich dluhy mají být vidět. Naopak osobní údaje fyzických osob mají zůstat chráněné. Tak jednoduše shrnuje Pavel Macek, zakladatel Creditchecku, jak by měla v Česku vypadat dostupnost firemních dat. V rozhovoru pro e15 ale ukazuje, kde tahle jednoduchá logika v praxi naráží, a co denně řeší každý, kdo si prověřuje své obchodní partnery. Data v Česku nechybí, ale je těžší se k nim dostat Česko na tom s otevřeností dat není špatně a podle Pavla Macka máme ve srovnání s řadou zemí poměrně široké spektrum veřejných zdrojů. Ve srovnání s Německem jsme dokonce napřed. Jenže tady narážíme na problém. Data sice nechybí ale jsou nekonzistentní a některé klíčové informace se navíc postupně znepřístupňují. Tři věci z rozhovoru, které byste měli vědět: Stejná činnost, jiná data. U kontrol České obchodní inspekce se u firmy dozvíte výsledek. U živnostníka často ani to, že kontrola proběhla. Dva subjekty dělají totéž, informace o nich jsou ale nesrovnatelné. Dluhy vůči státu nikd...
Faktura na 800 tisíc, splatnost 60 dní, nový obchodní partner. Rejstříková historie čistá, web důvěryhodný, obchodník přesvědčivý. Ale ani po 90 dnech není faktura uhrazená , odpovědi na upomínky jsou vágní, vyhýbavé a po dalších dvou týdnech utichají docela. Co v takovém případě chybělo, není lepší smlouva nebo opatrnější obchodník. Hledáček měl padnout na údaj, který se nazývá kreditní limit. Kreditní limit zná každá větší firma. Mnoho z nich s ním ale pracuje nesprávně nebo vůbec. Co to tedy kreditní limit je, jak vzniká a kde firmy v jeho používání chybují? Co je kreditní limit a k čemu slouží Kreditní limit je maximální výše obchodního úvěru, který je věřitel (i banka nebo finanční instituce) ochotný poskytnout konkrétnímu obchodnímu partnerovi formou neuhrazených faktur nebo postupně spláceného úvěru. V B2B kontextu to znamená, kolik firmě můžete prodat na fakturu, než bude rozumnější přerušit další dodávky a počkat na úhradu . Jde o interní obchodní pojistku, která ...