Firmy a jejich dluhy mají být vidět. Naopak osobní údaje fyzických osob mají zůstat chráněné. Tak jednoduše shrnuje Pavel Macek, zakladatel Creditchecku, jak by měla v Česku vypadat dostupnost firemních dat. V rozhovoru pro e15 ale ukazuje, kde tahle jednoduchá logika v praxi naráží, a co denně řeší každý, kdo si prověřuje své obchodní partnery.
Data v Česku nechybí, ale je těžší se k nim dostat
Česko na tom s otevřeností dat není špatně a podle Pavla Macka máme ve srovnání s řadou zemí poměrně široké spektrum veřejných zdrojů. Ve srovnání s Německem jsme dokonce napřed. Jenže tady narážíme na problém. Data sice nechybí ale jsou nekonzistentní a některé klíčové informace se navíc postupně znepřístupňují.
Tři věci z rozhovoru, které byste měli vědět:
- Stejná činnost, jiná data. U kontrol České obchodní inspekce se u firmy dozvíte výsledek. U živnostníka často ani to, že kontrola proběhla. Dva subjekty dělají totéž, informace o nich jsou ale nesrovnatelné.
- Dluhy vůči státu nikdo nevidí. Na Slovensku musí úřady zveřejňovat dlužníky zdravotních pojišťoven i daňové neplatiče. V Česku to neplatí. Přitom firma, která dlouhodobě neplatí státu, s vysokou pravděpodobností nezaplatí ani vám.
- Katastr se zavírá. Anonymní přístup k údajům o vlastnících nemovitostí je omezený už od konce roku 2025. Připravovaná novela má jít dál a podmínit přístup k osobním a cenovým údajům doložením právního důvodu. Pro běžné prověření partnera, které stojí a padá s rychlostí, je to krok zpátky.
Proč to není jen filozofická debata
Možná to na vás může působit, jako polemika o open datech pro nadšence. Pro firmy je to ale každodenní realita risk managementu. Když například o dluzích obchodního partnera vůči státu nevíte, varování přijde pozdě. Většinou až ve chvíli, kdy už řešíte neuhrazenou pohledávku.
Když to shrneme: signály existují. Jen se k vám nedostanou.
Jak přesně by mělo fungovat, aby ochrana důležitých údajů neparalyzovala podnikání? Pavel Macek to v rozhovoru popisuje velmi konkrétně.
Celý rozhovor si přečtěte na e15.cz >>
