Creditcheck Slovensko zahájil ostrý provoz

V týdnu (od 2.12.2013) byl po více než roce ukončen bezplatný provoz beta verze projektu Creditcheck SK. Pokud jste dosud přistupovali v rámci bezplatné promo akce k Full reportům CreditcheckList ze svých podnikový informačních systémů, budete nyní automaticky směrováni na bezplatný Free report (ukázka zde).

Bezprostředně po výskytu informace ve zdrojovém registru pro Vás aktualizujeme tyto rizikové stavy:

1. konkurzy
2. likvidácie
3. oznamenie o začatí konania o zrušení spoločnosti bez likvidácie
4. rizikový daňový subjekt - zrušenie registrácie DPH
5. exekuce - dražby
6. Union poistovna - dlužníci na zdravotním pojištění
7. VZP SK - dlužníci na zdravotním pojištění
8. Daňové riaditelstvo - dlužníci finančních úřadů
9. Sociálna poistovna - dlužníci na sociálním pojištění
10. Slovenská konsolidačná agentura - pohledávky postoupené z portfolií restrukturalizovaných společností
11. zánik společností

Nález uvedeného stavu je zobrazován:

- semafor Creditcheck v podnikovém IS (zdarma)
- Free verze reportu CreditcheckList (zdarma)
- Full verze reportu CreditcheckList
- emailový monitoring změn

Výše uvedené kontroly představují prověření nejdůležitějsích rizikových prvků souvisejících s B2B kreditním rizikem na Slovensku.

V další fázi projektu se zaměříme především na to, aby se report CreditcheckList rozrostl o více neutrálně zaměřených informací. Tato data sice budou mít už menší bezprostřední vliv na výsledné hodnocení partnera, zato však výrazně navýší objem zobrazovaných informací na reportu. Například ještě v tomto roce máme v plánu přidat záložku Finanční data obsahující účetní závěrky, vývoj kategorie obratu a vývoj počtu zaměstnanců.

Objednávající z ČR mohou objednávat zde, objednávající ze SR mohou objednávat zde.

V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte.

Prověřování firem musí zahrnovat i další společnosti v okolí

Při posuzování kredibility firem se nemůžeme spokojit pouze s prověřením firmy samotné. Je třeba brát v potaz i kredibilitu vlastníků, dcer nebo statutárních orgánů prověřované firmy.

A často je třeba jít ještě dál. Například až odhalení aktivit jednatele prověřované firmy v dalších společnostech může mít zásadní vliv na výsledek tohoto prověření.  Zde uvádíme ukázku vizualizace z reportu Creditchecklist společnosti VERDANO s.r.o., jejíž jednatel je jednatelem i ve firmě ENGUSOREM s.r.o. označené jako nespolehlivý plátce DPH.

Obdobné schéma s příkladem fyzické osoby podnikatele najdete také v článku Vizualizace jednatel - OSVČ.

Opakované insolvenční návrhy hrozí

Asi se vám už někdy stalo, že na některého z vašich zákazníků byl podán návrh na zahájení insolvenčního řízení. Po chvíli nejistoty jak bude vzájemná spolupráce pokračovat ale bylo řízení zastaveno a vy jste si mohli oddechnout.

Bohužel první odmítnutí nebo zastavení insolvenčního řízení nemusí nic znamenat. Zvlášť pokud nebyl insolvenční návrh odmítnut pro jeho zjevnou bezdůvodnost (§ 128a zákona č.182/2006) mějte se dále na pozoru. Jestliže byl důvodem odmítnutí pouze formální nedostatek v insolvenčním návrhu, může se brzo objevit nový insolvenční návrh již doplněný o podstatné formality.

Euro Jordán 9 spis. značek v ISIR

Čistě formálně, jde o nové insolvenčí řízení. Každé insolvenční řízení má v insolvenčním rejstříku (ISIR) přidělenu spisovou značku. V praxi tedy můžete při lustraci jednoho subjektu v ISIR nalézt více než jednu spisovou značku. Šedivě jsou označeny ukončené spisové  značky (těch může být více než jedna) a černě neuzavřené řízení (mělo by být maximálně jedno). 

Jak to vypadá v praxi si můžete prohlédnout na příkladu firmy Euro - Jordán, ič 25585568. Ta v konkursu skončila až po 8 neúspěšných pokusech.

V okamžik opakovaného insolvenčního návrhu začíná čekání na rozhodnutí zda je firma v úpadku či ne nanovo. Výčet kritérií, které soud bere v potaz při rozhodování o úpadku najdete ve slovníčku pojmů.

Chcete-li si nechat své zákazníky v insolvenčním rejsříku a jiných zdrojích hlídat automaticky, vyzkoučejte náš emailový monitoring rizikových stavů.

Kde všude najdu informace o bonitě firem

Často dostáváme otázku typu "odkud čerpáte informace o firmách". Pro ty, kteří se zajímají o prověřování bonity firem už brzy na tomto blogu přineseme odkaz na komplexního rádce v této oblasti. 

Zatím můžeme říct, že v ČR zpracováváme asi 20 informačních databází (insolvenční rejstřík, obchodní rejstřík, atd.). Domníváme se, že pokrýváme vše důležité, kam je možné se při prověřování firem podívat. Některé z těchto informačních zdrojů najdete i na naší stránce Informační zdroje.

U konkurence se občas setkáváme s větším uváděným počtem zpracovávaných zdrojů. Například 30  nebo 40. Nikde bohužel neuvádějí o jaké se jedná. Dvacet zdrojů určitě není maximum možného a i my v Creditchecku nové zdroje přidáváme. Letos to byl například registr nespolehlivých plátců.  Ale 40 zdrojů je podezřele mnoho. Domníváme se, že toto číslo může být trochu "nafouknuté" dvěma způsoby. Jednak mezi těmito zdroji figurují databáze, které již několik let nefungují a nejsou aktualizovány. Příkladem může být zaniklý Otevřený trh pohledávek. Pak máme informace, které se duplicitně zveřejňují na několika místech zároveň. A když je všechny uvedete v seznamu zpracovávaných informací, nikdo nepozná zda si vymýšlíte nebo ne. Tak třeba informace o insolvencích najdete na justice.cz, na serveru Ministerstva práce a sociálních věcí, v Obchodním věstníku nebo v ARESu.

Velké množství registrů a databází

Speciální kategorií poskytovatelů informací tvoří projekty uvádějící obrovský počet informačních zdrojů,  ale u kterých není možné z dostupných zdrojů dojít k závěru o jaké jde. Například projekt skorebonity.cz uvádí neuvěřitelných 8500 registrů a datových zdrojů.

Vždy když kupujete informace, nespoléhejte se na nepodložená tvrzení a ověřte co za těmito informacemi stojí a jaká je jejich kvalita.

Firmy v problémech často mění obchodní jméno

Dříve KORYNA nábytek, a.s., dnes přejmenováno na KORNAB a.s.. Dříve AUTO-EXNER s.r.o., dnes přejmenováno na AUTOSPACE s.r.o. Dříve PEML Plus s.r.o., dnes přejmenováno na Shades of Grey, s.r.o. Mohli bychom pokračovat dále...

Všechny tyto firmy se dostaly do problémů a skončily v insolvenčním řízení. Léta budovanou značku je škoda poslat do propadliště dějin, ve kterém většinou končí insolventní firmy. Lepší je zažité jméno zrecyklovat a v budoucnosti nějak využít - třeba v nově založené společnosti.

Vám proto doporučujeme si své obchodní partnery pohlídat a v okamžiku kdy zavedená firma mění název zbystřete. V Creditchecku můžeme našim uživatelům pomoci hned na několika úrovních.

Firmu najdeme i pod starým jménem

O změně názvu firmy jste se od obchodního partnera nedověděli a vyhledáváte pod starým názvem. U nás to nevadí. Ikdyž v Creditchecku zadáte hledat frázi obsahjící neaktuální název "Koryna", správnou firmu najdeme:

Výsledek vyhledávání klíčového slova KORYNA

Poznáme, že apomněli vyměnit logo

Firmy v problémech mají úplně jiné starosti, než stáhnout logo firmy z online datbází firemních log.

Nový název, ale staré logo

Historii změn názvů firmy zobrazujeme na reportu.

Na reprotu CreditcheckList si můžete pohodlně prohlédnout jak často a kdy firma měnila název.

Historie změn názvu firmy

Změnu názvu firmy pohlídáme emailem

Ze všeho nejpohodlnější samozřejmě je nechat si jakoukoli změnu obchodního jména svých obchodních partnerů zaslat ihned po změně emailem. Pro naše zákazníky to běžně děláme. Proto pokud máte zájem o podrobnější informace týkající se této služby, obraťte se na nás.

Rizikový daňový subjekt (SR) vs. nespolehlivý plátce DPH (ČR) - postřehy z praxe

Když v únoru 2013 Finančné riaditeľstvo Slovenskej republiky 4 měsíce od nabytí účinnosti novely zákona o DPH zveřejnilo první seznam cca 1 400 rizikových daňových subjektů, tipovali jsme že v ČR se musí analogicky objevit v dubnu asi 3 000 nespolehlivých plátců DPH. Usuzovali jsme na to podle toho, že počty firem jsou v ČR dvojnásobné, proto i počet dlužníků by při obdobné platební morálce měl být přepočítán koeficientem 2. Podrobněji jsme o tom informovali v článku Rizikový daňový subjekt/plátce DPH ve Slovenské republice .

Po více než půl roce proto určitě bude zajímavé porovnat jaká je realita:

Na Slovensku rychleji a více

V průběhu léta se daly věci do pohybu a nyní je v databázi rizikových daňových subjektů asi 8 000 firem. Mnoho z nich sice už před tím měla v databázi Creditcheck uveden rizikový záznam, například dluhy u Sociálna poistovna nebo dluh na zdravotním pojištění. I tak je ale možné tento zdroj informací považovat za další přínos státní správy k lepší informovanosti podnikatelů o případných rizicích vzniku nedobytných pohledávek.

Zájemcům můžeme zajistit pohodlné automatické sledování jejich obchodních partnerů v SR pomocí služby Prověření slovenských firem.

Česká republika zatím (skoro) nic

První nespolehlivý plátce se měl objevit v březnu, objevil se v květnu 2013. Pokud Vás zajímá kdo to byl, můžete si to přečíst v článku První nespolehlivý plátce. Nyní ke konci října je počet nespolehlivých plátců DPH v ČR něco kolem 20. Pár novějších příkladů je zde:

Trifolium trade s.r.o., datum vzniku 6.6.2012, nespolehlivý plátce DPH od 20.9.2013DANINGHAN s.r.o., datum vzniku 9.10.2012, nespolehlivý plátce DPH od 21.9.2013
PDG productions s.r.o., datum vzniku 23.5.1995, nespolehlivý plátce DPH od 30.9.2013

Dvacet je opravdu málo a je to 400x (při uplatnění koeficientu 2 vlastně 800x) méně než na Slovensku! Že by v české republice byla 400x lepší platební morálka firem se nám ale příliš nezdá.

Naše řešení monitoringu nespolehlivých plátců v ČR najdete zde.

Porovnání nákladů na IT řešení problému

Po IT stránce je způsob poskytování dat českými orgány finanční správy výrazně propracovanější, ale pro toho kdo by si chtěl vlastní kontroly svých zákazníků v databázi nespolehlivých plátců udělat "na koleně" je to také o dost komplikovanější. Daňové poplatníky ČR to muselo stát miliony korun a je otázka, zda se to kvůli těm několika málo dlužníkům vyplatilo.

Naproti tomu slovenské řešení je tradičně jednoduché a daňového poplatníka asi moc peněz nestálo. Kdyby si slovenské úřady zvykly uvádět ve svých databázích kromě názvu firmy také IČO, byli bychom s takovým řešením úplně spokojeni.

Máte k problematice rizikových daňových subjektů v SR nebo nespolehlivých plátců DPH v ČR jakékoli otázky?  Napište nám.

Creditcheck je od 8/2013 v IS ENTRY

Od verze 8/2013 je možné v podnikovém informačním systému ENTRY prověřovat firmy propojením na systém Creditcheck.

Hodnocení firmy je k dispozici jak v adresáři firem, tak v nákupních a prodejních aktualizacích.

IS ENTRY - Creditcheck v seznamu firem

IS ENTRY - prověření firmy na kartě kontaktu

Uživatel může ke konkrétní firmě jednotlivě stahovat hodnocení firmy a také otevřít hodnocení firmy na webu Creditcheck.

Uživatel má k dispozici možnost hromadného stažení hodnocení pro všechny firmy obsažené v adresáři firem a z tohoto hromadného stažení vzniká protokol změn hodnocení firem, který si může prohlédnout či vytisknout.

Navíc je uživatelům k dispozici speciální samostatný program „Update adresáře“ sloužící k automatickému pravidelnému, na uživatelské obsluze nezávislému, stahování aktuálních informací jak z registru plátců Dph (nespolehlivý plátce aj.), tak ze systému Creditcheck. Program současně tvoří informační avízo, které je zobrazeno uživateli při spuštění modulů ENTRY a ze kterého je možno zobrazit protokol změn hodnocení firem.

Možnost detailního (adresář firem) i hromadného (modul Správce – Funkce - Adresář) stažení Hodnocení rizikovosti firem dle Creditcheck a zobrazení hodnocení jak přímo v adresáři firem tak v nákupních i prodejních aktualizacích (používání hodnocení se zapíná v modulu Správce v Nastavení – Adresář). Protokol změn hodnocení firem z hromadného stažení je možno vytisknout v menu Adresář.

Pro více informací se na nás můžete kdykoli obrátit.

Kombinujte vlastní prověřování a úvěrové pojištění

Prověřování firem v Creditchecku můžete kombinovat s úvěrovým pojištěním u společností KUPEG, Euler Hermes a Atradius.

Chcete se chránit před nedobytnými pohledávkami současně více způsoby? Nabízí se například možnost prověřit zákazníky pomocí Creditchecku a k tomu zajistit některé zakázky úvěrovým pojištěním.

Pokud využíváte služeb úvěrové pojišťovny, může být spolupráce nastavena následovně: 

Větší zakázky musí schválit pojišťovna

Fakturace od určité výše podléhá prověření ze strany pojišťovny. Po posouzení odborníky úvěrové pojišťovny je pro každého zákazníka Vaší společnosti stanoven kreditní limit. Pohledávky do výše tohoto limitu jsou pak kryté úvěrovým pojištěním.

Malé zakázky stačí prověřit v Creditchecku

Menší zákazníky můžete mít pojištěné také, aniž byste se museli s každou drobnou zakázkou obracet na pojišťovnu. Ta pouze v těchto případech bude požadovat abyste si tyto zákazníky sami aktivně prověřili.

Aby byla zakázka pojištěná, je potřeba pozitivní prověření v databázi Creditcheck včetně informace o stanoveném úvěrovém limitu. Sekci Kreditní limit v Ceditchecku najdete na záložce Finanční data.

Používáte-li v současné době služby pojišťoven KUPEG, Euler Hermes nebo Atradius, je možné v souvislosti s akceptací Creditchecku sjednat dodatek ke smlouvě mezi Vaší společností a pojišťovnou.

Pokud spolupráci s pojišťovnou KUPEG plánujete, možnost prověřování zákazníků v Creditchecku je automaticky součástí návrhu smlouvy.

V případě jakýchkoli dotazů se můžete obrátit na nás, nebo přímo na pojišťovnu.

6x lepší finanční analýza v Creditchecku

První pololetí jsme kromě problematiky nespolehlivého plátce DPH věnovali velkou pozornost vylepšování dostupnosti a rozsahu informací na záložce Finanční data. Představujeme 6 bodů ve kterých se CreditcheckList stal lepší.

1) Závěrky ve strukturované podobě zpracováváme všechny

Finanční data přepsaná z PDF do strukturované podoby nám umožňují dělat různá porovnávání a výpočty. Od května na report zařazujeme ve strukturované podobě všechny účetní závěrky, které jsou založeny do sbírky listin. Ukázku strukturovaných finančních údajů si můžete prohlédnout v článku Účetní závěrky a finanční ukazatele na CreditcheckListu.

2) Starší závěrky si můžete doobjednat - zdarma

Statisíce starších závěrek máme připravené ke zpracování. Pokud je to možné, můžete si je přímo z reportu bezplatně objednat. Během několika hodin závěrky zdarma zařadíme do databáze.

Objednání chybějící závěrky

3) Závěrky založené do sbírky listin jsou k náhledu ihned

Než se dočkáte zpracování závěrek do strukturované podoby, můžete si alespoň prohlédnout PDF dokumenty založené do sbírky listin. Odkazy na tyto dokumenty na CreditcheckListu najdete cca do dvou dnů od založení do sbírky listin.

4) Stanovujeme doporučený kreditní limit

Lepší dostupnost finančních dat umožňuje stanovit doporučený kreditní limit. Jedná se o maximální hodnotu financování firmy.  K dispozici je krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý limit. Kromě limitu vyjádřeného v korunách je vždy ještě uveden důvod, který byl při výpočtu vzat v úvahu jako nejvíce limitující faktor. Takovým faktorem je například "Pro limit je kritická hodnota pohledávek z obchodního vztahu."

Doporučený kreditní limit

5) Kreditní skóre (credit score)

Analýzou dostupných finančních dat zbankrotovaných firem jsme vytvořili statistický model rizika. S tímto modelem můžeme porovnat finanční data (pokud jsou dostupná) jakékoli jiné firmy. Výsledkem takového porovnání je sada dvou ukazatelů:

- pravděpodobnost úpadku firmy v následujících 12 měsíců

- zařazení do skóringové třídy v rozmezí A (nejlepší) - H (nejhorší)

Kreditní skóre

6) Kategorie obratu je u všech firem

Dříve se kategorie obratu objevovala pouze u firem s obratem nad 10 mil. Kč. Při importu dat z daňových přiznání podnikatelských subjektů za rok 2011 jsme už vzali v potaz i ty menší společnosti. Aktuálně je tedy v Creditchecku nenulový obrat uveden u 1,2 mil firem.

Graf vývoje obratu u firem si prohlédněte ve starším článku Obrat firmy - nový graf.

Těmito změnami se z CreditcheckListu stává plnohodnotná kreditní zpráva.

Zajímáte-li se o více podrobností, kontaktujte nás.

KB, ČSOB a ČS mají dohromady více firemních klientů než zbytek bankovního trhu

Protože v rámci prověřování registrovaných bankovních účtů musíme vytvářet databázi takových účtů, rozhodli jsme se na získaná data podívat trochu víc a o výsledek se podělit. Možná i pro Vás tady bude několik zajímavých zjištění o tom jak velkou firemní klientelu mají jednotlivé české banky.

Tak tedy k číslům platným k začátku května 2013 (v datech ještě čekáme do září 2013 určitý pohyb):

• Z celkového počtu 2,7 mil. firem v ČR je necelých 0,5 mil. evidováno jako plátce DPH. 
• Z toho přes 90 000 plátců (cca 19 %) ještě nemá v registru zveřejněno svůj bankovní účet. Účty měly být v databázi Ministerstva financí zveřejněny do 1. 4. 2013. Zákonná povinnost nahlížet do tohoto registru však byla na poslední chvíli odložena do 1. 10. 
• Ekonomicky aktivní firmy využívají finanční služby nejvíce u Komerční banky, ČSOB a České spořitelny. Zbytek bank neobsluhuje v součtu ani polovinu účtů jako v součtu mají tyto tři největší instituce.
• Nejčastěji používají firmy pro ekonomickou aktivitu jeden účet. Výjimku tvoří velké soukromé společnosti a především pak různé státní a veřejné organizace. Zde jsou běžné až desítky bankovních účtů na jednu organizaci.

Žebříček bank dle počtu registrovaných firemních účtů

Pozici jedničky mezi poskytovateli služeb platebního styku pro firmy má Komerční banka. S počtem 150 158 účtů (30 %) si udržuje značný odstup od všech ostatních bank.

Na druhém a třetím místě se umístily banky s poměrně vyrovnaným počtem firemních účtů: druhá ČSOB s 92 313 účty (19 %) a třetí Česká spořitelna s 87 553 účty (18 %).

Za první trojkou bank následuje další velká mezera a na čtvrtém a pátém místě jsou GE Money Bank a Raiffeisenbank s počtem klientů mezi 30-40 000 registrovaných bankovních účtů (cca 6-8 %).

Tři největší banky mají 330 024 účtů (68 %). Zbylých 75 bank (všechny banky, u kterých je evidován alespoň jeden účet) tak nedají dohromady ani polovinu tohoto počtu, tj. 130 722 účtů (27 %).

Mezi zajímavosti první desítky patří pozice dvou nízkonákladových bank Fio (7. místo, 16 354 účtů) a mBank (8. místo, 6 850 účtů). V žebříčku tak za sebou nechaly některé další banky, které jsou na trhu delší dobu. Například devátou Sberbank (dříve Volksbank) nebo desátou Citibank.

Mezi bankami, které už na českém trhu nějakou dobu fungují a do první desítky se nedostaly, je možné jmenovat například Oberbank nebo LBBW (dříve Bawag).

Pořadí	Banka	Počet registrovaných účtů
1.	Komerční banka, a.s.	150 158
2.	Československá obchodní banka, a.s.	92 313
3.	Česká spořitelna, a.s.	87 553
4.	GE Money Bank, a.s.	36 249
5.	Raiffeisenbank a.s.	33 053
6.	UniCredit Bank Czech Republic, a.s.	17 603
7.	Fio banka, a.s.	16 354
8.	BRE Bank S.A., organizační složka podniku	6 850
9.	Sberbank CZ, a.s.	6 569
10.	Citibank Europe plc, organizační složka	4 142
11.	Ostatní (75 bank nebo poboček zahraničních bank)	130 722

Zdroj: www.creditcheck.cz

Žebříček bank dle velikosti klientů

Zajímavé je srovnání bank dle velikosti obratu jejich klientů. Pokud by do hodnocení byly zahrnuty pouze firmy s obratem nad 100 mil. Kč, žebříček by vypadal trochu jinak.

Fio a mBank jsou ve vyšších obratových kategoriích zastoupeny minimálně. U mBank je dokonce možné říct, že klienty s obratem vyšším než 30 mil. Kč nemá prakticky žádné. Z toho lze usuzovat, že hlavní část firemní klientely tvoří menší společnosti, a firmy, které nejsou plátci DPH, a tudíž nebyly do této analýzy zahrnuty.

Naopak celkově sedmá UniCredit se v kategorii firemních klientů s obratem nad 100 mil blíží celkově třetí České spořitelně. Zatímco UniCredit je zde zastoupena celkem 3162 účty, Česká spořitelna zde má 3597 firemních účtů.

Tabulka je uložena zde: http://bit.ly/16mBX3O

Banky dle počtu klientů v úpadku

Banky hrají významnou roli v insolvenčních řízeních svých klientů. Kromě toho, že jsou občas přímými insolvenčními navrhovateli na své insolventní zákazníky, mají i v ostatních případech důležitou pozici mezi věřiteli. Proto je zajímavé podívat se na to, kolik firemních klientů v insolvenci má která banka.

Do statistiky jsou zahrnuty pouze firmy, které v rámci insolvenčního řízení prošly fází úpadku, abychom eliminovali vliv firem, které jsou pouze v návrhu na řízení.

I v tomto pohledu si prvenství drží první trojice bank, následována je však UniCredit Bank, GE Money Bank a Raiffeisenbank.

V tomto pořadí jsou sledovány jen firmy s aktivním plátcovstvím DPH, což znamená, že zde nejsou zahrnuty všechny insolvence od roku 2008, protože část těchto firem své aktivity už ukončila a tím i registraci k DPH. Firmy se zároveň mohou vyskytovat u více bank.

Pořadí	Banka	Počet klientů v insolvenci
1.	Komerční banka, a.s.	276
2.	Československá obchodní banka, a.s.	127
3.	Česká spořitelna, a.s.	61
4.	UniCredit Bank Czech Republic, a.s.	52
5.	GE Money Bank, a.s.	48
6.	Raiffeisenbank a.s.	41
7.	Sberbank CZ, a.s.	18
8.	Citibank Europe plc, organizační složka	6
9.	Oberbank AG pobočka Česká republika	5
10.	LBBW Bank CZ a.s.	4

Zdroj: www.creditcheck.cz

Firmy s největším počtem účtů

V rámci diskuzí nad výší bankovních poplatků v ČR je zajímavé se podívat žebříček firem dle počtu registrovaných bankovních účtů. V první desítce firem dle počtu registrovaných účtů jsou jen 2 soukromé společnosti: ČSOB Factoring a Metrostav (některé účty Metrostavu jsou v zahraničí).

Jinak je zde zastoupeno hodně měst, rozpočtových, příspěvkových a státních organizací.

Města obecně mají nadprůměrný počet účtů, ale Brno jim kraluje. S počtem 115 bankovních účtů je na čtvrtém místě všech velkých firem a institucí v ČR.

Na prvním místě je ČSOB Factoring, který má ale většinu účtů u ČSOB, takže výše bankovních poplatků vlastníka této společnosti pravděpodobně příliš netrápí.

Na druhém až čtvrtém místě jsou zastoupeny instituce se sídlem v Brně: Masarykova univerzita, Vysoké učení technické Brno a Statutární město Brno. V součtu mají tyto 3 brněnské instituce registrovano 547 bankovních účtů. Jenom pro srovnání: 15tá v pořadí ING Bank N.V. má v tomto žebříčku evidováno účtů ještě o něco méně: 534.

Pořadí	Firma	Počet účtů
1.	ČSOB Factoring, a.s.	391
2.	Masarykova univerzita	257
3.	Vysoké učení technické Brno	175
4.	Statutární město Brno	115
5.	Lesy České republiky, s.p.	97
6.	České dráhy, a.s.	71
7.	Metrostav a.s.	59
8.	Statutární město Ostrava	56
9.	Univerzita Karlova v Praze	54
10.	Vězeňská služba České republiky	53

Zdroj: www.creditcheck.cz

Průměry

Přes výše uvedené organizace s extrémním počtem registrovaných bankovních účtů je napříč celou databází průměr 1 účet na firmu, medián je taktéž 1 účet na firmu.

Firmy s kontem v zahraničí

Asi 750 firem má alespoň jedno konto v zahraničí. Nejčastěji je zde zastoupeno Německo, kde má účet založeno 456 firem.

Bankovní velmoc Švýcarsko zde příliš zastoupeno není. Konto zde má pouze několik firem, například obchodník se zbraněmi Omnipol.

Potřebujete sledovat bankovní účty Vašich obchodních partnerů? Navštivte stránku s ukázkami monitoringu bankovních účtů.

Zajímá Vás kdo byl v ČR označen jako první nespolehlivý plátce DPH? Přečtěte si článek První nespolehlivý plátce DPH.